Blog · Dějiny peněz
Měna, nebo peníze? Proč zlato a stříbro přežily všechny měny
Každá koruna na vašem účtu je kousek vašeho času. Hodina v práci, víkend na služební cestě, rok, kdy jste si odepřeli dovolenou. Peníze jsou způsob, jak si ten čas uložit na později. Otázka je, jestli ho za deset nebo dvacet let dostanete zpátky celý.
Většina z nás si plete dvě věci: měnu a peníze. Zní to jako slovíčkaření. Ve skutečnosti na tom rozdílu stojí, jestli si vaše úspory udrží hodnotu. Blog volně navazuje na první epizodu známé série Mikea Maloneyho Skrytá tajemství peněz (Hidden Secrets of Money).
Projdeme nejdůležitější myšlenky, doplníme je o českou historii a na konci si férově řekneme, co zlato a stříbro umí a co ne.
Proč na tom záleží právě teď
V roce 2022 vyskočila inflace v Česku v průměru na 15,1 %. Kdo měl na účtu 500 000 korun, mohl si za ně o rok později koupit zhruba o 13 % méně. Nikdo mu nic nevzal a číslo na účtu zůstalo stejné. Změnilo se jen to, kolik práce, zboží a služeb za ty peníze dostane.
Je to tichá krádež kupní síly. Není nová. Je stejně stará jako peníze samy.
Začalo to na vahách
Už před více než čtyřmi tisíci lety sloužil ve starověké Mezopotámii a Egyptě kov jako peníze. Hodnota zboží se počítala podle váhy: v Mezopotámii v šekelech stříbra, v Egyptě v jednotkách deben, tedy v určité váze mědi, stříbra nebo zlata. Mince to ale nebyly. Platilo se zbožím nebo kousky kovu, kroužky a slitky různé velikosti a ryzosti. Každý obchod proto začínal vážením a dohadováním, protože dva stejně velké kousky stříbra nemusely mít stejnou hodnotu.
Zlato a stříbro tedy už tehdy sloužily k placení. Chyběla jim ale jedna vlastnost, bez které peníze nejsou úplné: aby každý kus byl stejný jako jiný.

Sedm vlastností peněz
Dobré peníze musí splnit několik podmínek. Projděme je jednu po druhé a porovnejme, jak si v nich vede měna v naší peněžence a jak zlato se stříbrem.
| Vlastnost | Co to znamená | Koruna | Zlato a stříbro |
|---|---|---|---|
| Prostředek směny | Dá se za ni koupit zboží a služby | ano | ano, dnes přes prodej |
| Účetní jednotka | Počítáme v ní ceny | ano | po tisíce let ano |
| Přenosnost | Snadno se nosí a posílá | ano | velká hodnota v malém kusu |
| Trvanlivost | Nezničí se časem | bankovka ne navěky | zlato nekoroduje |
| Dělitelnost | Dá se rozdělit na menší části | ano | ano |
| Zaměnitelnost | Každá jednotka je stejná | ano | ryzí kov je stejný všude |
| Uchovatel hodnoty | Udrží kupní sílu po desítky let | ne | ano |
Měna splňuje prvních šest. Sedmou ne, protože jí může kdykoli přibýt. Proto jí říkáme měna, a ne peníze. Zlato a stříbro mají navíc ještě jednu vlastnost, která drží všechny ostatní pohromadě: je jich omezené množství a nikdo je nedotiskne.
„Peníze jsou zlato a nic jiného.“J. P. Morgan před výborem amerického Kongresu, prosinec 1912
Test, který děti zvládnou lépe než dospělí
Představte si tři obrázky: peníze ze hry Monopoly, americkou dolarovou bankovku a zlatou minci. Která z těch tří věcí sem nepatří?
Dospělý nejspíš vyřadí peníze z Monopoly, protože nemají žádnou hodnotu. Malé dítě nejspíš vyřadí zlatou minci. Ostatní dvě věci jsou přece potištěný papír a zlato je něco úplně jiného.
Kdo měl pravdu? Bankovku i peníze z Monopoly někdo vytiskl a určil, kolik mají znamenat. Zlatou minci nevytiskl nikdo. Její hodnota nezávisí na tom, co je na ní napsáno.
Bankovka bývala lístek z šatny
Ještě před sto lety fungovala americká bankovka jako lístek z šatny v divadle. Lístek sám o sobě nemá cenu. Má ji kabát, který za něj dostanete zpátky. Stejně tak bankovka slibovala, že ji kdykoli vyměníte za zlatou minci uloženou v trezoru.

Po druhé světové válce se svět dohodl na podobném systému. Na konferenci v Bretton Woods v roce 1944 se měny navázaly na dolar a dolar na zlato, 35 dolarů za unci. Zahraniční centrální banky si mohly dolary u americké vlády vyměnit za zlato.
15. srpna 1971 prezident Richard Nixon tuhle výměnu „dočasně“ zastavil. Dočasnost trvá dodnes. Od té doby máme lístky z šatny, za kterými už nevisí žádný kabát. Hodnota měny stojí jen na důvěře v ty, kdo ji vydávají.
Co je inflace doopravdy
Většina lidí si pod inflací představí, že zdražují potraviny, energie a bydlení. Ekonom Milton Friedman ale připomínal, odkud se bere: „Inflace je vždy a všude měnový jev.“ Vzniká, když peněz přibývá rychleji než zboží a služeb. Rakouská ekonomická škola jde ještě dál a za inflaci považuje už samotný růst množství peněz. Vyšší ceny jsou podle ní až následek.
Dobře to vystihuje obrázek bazénu a houby. Bazén je měna, houba jsou ceny. Když do bazénu přilijete vodu, houba ji nasaje a nafoukne se. Rohlík, byt ani auto se nezměnily. Změnilo se jen to, kolik měny je potřeba, abyste si je koupili.
Nezdražuje zboží. Zlevňuje měna.
A ještě jedna důležitá věc. Nové peníze nedostanou všichni najednou. Kdo je dostane jako první, utratí je ještě za staré ceny. Kdo je dostane poslední, platí už ceny nové. Většinou jsou to lidé s pevným platem a s úsporami.
Kde se berou nové peníze

Dřív, když byly mince ze stříbra, šlo měnu ředit hlavně tak, že vladař do mincí přimíchal levnější kov nebo je zlehčil. Dnes je to snazší. Většina peněz vzniká jako zápis v bance, když si někdo půjčí, a centrální banky mohou peníze vytvořit samy.
Po finanční krizi v letech 2008 a 2009 začaly velké centrální banky nakupovat dluhopisy za nově vytvořené peníze. Odborně se tomu říká kvantitativní uvolňování. Ať se tomu říká jakkoli, výsledek je stejný: měny přibývá.
I Česká národní banka udělala podobný krok. V letech 2013 až 2017 nedovolila koruně posílit pod 27 korun za euro a nakoupila za nově vytvořené koruny zhruba 76 miliard eur. Netvrdíme, že to bylo špatně. Ukazujeme jen, že i u nás se o množství peněz rozhoduje u stolu, ne v dolech.
Zlato vzniká ve hvězdách
Zlato nejde vyrobit. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších hvězd a na Zemi ho je jen tolik, kolik se ho kdysi dostalo do zemské kůry. Za celou historii lidstva se ho podle Světové rady pro zlato vytěžilo téměř 220 000 tun.
A skoro všechno to zlato pořád existuje. Zlato, kterým platili Egypťané, mohlo být přetaveno na římskou minci, pak na středověký prsten a nakonec na dnešní slitek. Možná ho nosíte na ruce. Měn, které mezitím vznikly a zanikly, je tolik, že je nikdo nespočítá.
Jak se měny ředí: od Říma po Kutnou Horu
Historie peněz se opakuje. Ukážeme si ji na čtyřech příkladech, dva z nich jsou české.
Řím
Denár měl za císaře Augusta přes 95 % stříbra. Války a výdaje vedly císaře k tomu, že stříbra v mincích ubývalo. Kolem roku 270 obsahovaly římské mince často jen pár procent stříbra. Ceny rostly, a když je císař Dioklecián v roce 301 zakázal zvyšovat, zboží podle dobového svědectví z trhů mizelo.
přes 95 %stříbraAugustus · 19 př. n. l.
pár procentstříbraClaudius II. · kolem 270
Kutná Hora a pražský groš
Václav II. začal v roce 1300 razit pražský groš ze stříbra z Kutné Hory. Patřil k nejvýznamnějším mincím středověké Evropy a platilo se jím daleko za hranicemi. První groše vážily 3,5 až 3,7 gramu a stříbra v nich bylo přes 90 %. V dalších desetiletích se ale zlehčovaly, protože panovníci potřebovali peníze.
Jáchymov a tolar
Kolem roku 1520 začali Šlikové v Jáchymově razit velkou stříbrnou minci, jáchymovský tolar. Jeho jméno se rozšířilo po celé Evropě a v angličtině z něj vznikl dollar. Nejznámější měna dneška nese jméno české stříbrné mince.
pražský grošKutná Hora · 14. století
jáchymovský tolarJáchymov · 1525
Rok 1953
Při měnové reformě 1. června 1953 se hotovost do 300 korun na osobu měnila v poměru pět ku jedné, zbytek padesát ku jedné. Kdo měl úspory doma v obálce, přišel přes noc o většinu z nich. Rozhlas reformu vyhlásil v sobotu 30. května. Ještě den předtím přitom prezident Antonín Zápotocký ujišťoval, že měna je pevná a žádná reforma nebude.
Ve všech čtyřech příbězích se opakuje stejný vzorec. Měna začíná poctivě. Pod tlakem válek, dluhů a výdajů ji ti, kdo ji vydávají, začnou ředit. Úspory v ní tiše ztrácejí hodnotu. Zlato a stříbro mezitím nikam nezmizely. Změnilo se jen to, kolik měny za ně lidé dostali.
Měny přicházejí a odcházejí. Zlato a stříbro zůstávají.
Proč vlády zlato nemají rády
Dokud byly měny kryté zlatem, nemohly státy tisknout bez omezení. Každá bankovka musela být aspoň zčásti krytá zlatem v trezoru a kdokoli si ji mohl přijít vyměnit. To je drželo na uzdě. Proto zlatý standard v krizích a válkách opouštěly, poprvé hromadně za první světové války. Zlato zkrátka brání vládám utrácet víc, než mají.
Zajímavé je, že samy centrální banky zlato v posledních letech nakupují ve velkém. I Česká národní banka od roku 2023 své zlaté rezervy postupně navyšuje.
Férový pohled: co zlato a stříbro neumí
Bylo by nepoctivé psát jen o výhodách. Zlato a stříbro mají své limity:
- Nevyplácejí úrok ani dividendu. Jejich úkolem je uchovat hodnotu, ne ji vydělávat.
- V kratších obdobích výrazně kolísají. Zlato po roce 2011 zlevnilo v dolarech zhruba o 45 % a na předchozí maximum se vrátilo až po devíti letech. Stříbro kolísá ještě víc.
- Při nákupu a prodeji platíte rozdíl mezi prodejní a výkupní cenou.
- Fyzický kov je potřeba bezpečně uložit.
A ještě jedna věc. Série, ze které vycházíme, v roce 2013 předpovídala, že do roku 2020 přijde největší krize a přesun bohatství v historii. V té podobě nepřišla. Proto u nás nenajdete předpovědi ani sliby. Jen historii, principy a čísla.
Co si z toho vzít
- Peníze jsou uložený čas. Úspory v měně ale nejsou v bezpečí samy od sebe. Inflace je tichá daň, kterou nikdo nevyhlašuje.
- Zlato a stříbro mají smysl jako uchovatel hodnoty na dlouhé roky. Ne jako cesta k rychlému zisku a ne jako jediné místo pro úspory.
- Kdo kupuje postupně, nemusí řešit, jestli je zrovna draho, nebo levně.
- Nejdůležitější rozhodnutí padají dřív, než zaplatíte: proč, kolik, co, kde a u koho.
Vaše práce má hodnotu. Ať ji mají i Vaše peníze.
Sedm rozhodnutí před nákupem
Sepsali jsme je do průvodce Fyzické zlato a stříbro s klidnou hlavou. Má 18 stran a provede vás vším od prvního rozhodnutí po uložení kovu doma.
Průvodce máte v e-mailu
Kdyby nepřišel, podívejte se i do složky Hromadné nebo Promoakce. A pokud si chcete svá rozhodnutí probrat s námi, domluvte si schůzku osobně nebo online. Je zdarma a nic na ní nepodepisujete.
Pokračování článku
Dočtěte článek. Stačí váš e-mail.
Odemknete tím tenhle článek i všechny další na blogu. Dál vás čeká, co je inflace doopravdy, kde se berou nové peníze, proč zlato vzniká ve hvězdách a co si z toho vzít.
Zdroje a inspirace
- Mike Maloney: Hidden Secrets of Money, epizoda 1: Currency vs. Money (2013). Blog je volně inspirovaný touto epizodou.
- Český statistický úřad: průměrná míra inflace 2022.
- World Gold Council: množství vytěženého zlata, stav ke konci roku 2025.
- US Bureau of Labor Statistics: index spotřebitelských cen od roku 1913.
- Milton Friedman: Inflation: Causes and Consequences (1963), věta o inflaci jako měnovém jevu.
- Mezopotámie a Egypt: placení kovem na váhu, jednotky šekel a deben (UCL Digital Egypt).
- Lactantius: O smrti pronásledovatelů, kap. 7 (Diokleciánův cenový edikt z roku 301).
- Pražský groš: hmotnost a ryzost podle numismatické literatury (přehled).
- Česká národní banka a Seznam Zprávy: kurzový závazek 2013–2017 a objem intervencí (75,9 mld. eur).
- Radio Prague International: měnová reforma 1953.
- Fotografie mincí a bankovky: The Cleveland Museum of Art, Art Institute of Chicago a National Numismatic Collection (Smithsonian) s volnou licencí CC0 nebo public domain; Wikimedia Commons (Daderot, NTNU Vitenskapsmuseet). Úprava do grafiky webu: Radek Bárta a tým.
Článek je vzdělávací a vychází z historických údajů. Nejde o investiční doporučení ani o nabídku. Cena zlata a stříbra může kolísat o desítky procent a minulý vývoj nezaručuje budoucí výsledky.