+420 739 758 734 WhatsApp radek.barta@goldengate.cz
Radek BártaTým poradců Golden Gate

Blog · Dějiny peněz

Proč říše ředí své měny? Sedm fází od Athén po dolar

Athény, Rakousko-Uhersko, Spojené státy. Tři říše z různých staletí a jeden příběh, který se opakuje: když stát potřebuje víc peněz, než vybere na daních, sáhne nakonec na peníze samotné. Úspory lidí pak ztrácejí hodnotu. Pomalu, potichu a dlouho předtím, než to někdo oficiálně přizná.

V předchozím blogu jsme si vysvětlili rozdíl mezi měnou a penězi. Dnes se podíváme, proč a jak se měny ředí. Blog volně navazuje na druhou epizodu série Mikea Maloneyho Skrytá tajemství peněz, která se jmenuje Sedm fází říše. Doplnili jsme ho o českou historii a na konci se podíváme i na to, co se z Maloneyho předpovědí nesplnilo.

Athény: sláva postavená na stříbře

Koncem 7. století před naším letopočtem začali v Lýdii a sousedních řeckých městech na území dnešního Turecka razit první mince stejné váhy. Peníze tak dostaly podobu, jakou známe dodnes. Athény z toho o něco později udělaly základ své moci. Ze stříbra z dolů v Lauriu razily tetradrachmy se sovou a těmi se platilo po celém Středomoří.

Když kolem roku 483 př. n. l. narazili horníci v Lauriu na bohatou žílu, nechali Athéňané z výnosu postavit válečnou flotilu. O tři roky později s ní porazili Peršany u Salamíny. Následovala desetiletí rozkvětu: demokracie, divadlo, filozofie a Parthenon, postavený v letech 447 až 432 př. n. l. Lidé k těm úspěchům vzhlížejí dodnes.

Pak přišla válka se Spartou. Peloponéská válka trvala s přestávkami 27 let, od roku 431 do roku 404 př. n. l. V roce 413 př. n. l. si Sparťané opevnili Dekeleiu, asi dvacet kilometrů od Athén, a zůstali tam natrvalo. Podle historika Thúkydida tehdy z Attiky uteklo přes dvacet tisíc otroků, z velké části řemeslníků. Doly v Lauriu, odkud město bralo stříbro, ležely najednou v dosahu nepřítele.

Černobílá fotografie sloupořadí Parthenonu z roku 1882 a vedle ní stříbrná athénská mince se sovou
Západní portikus Parthenonu na fotografii Williama J. Stillmana, vydané v roce 1882, a stříbrná tetradrachma se sovou z let 449–407 př. n. l. V pokladnici na Akropoli ležely i zlaté sochy bohyně vítězství Niké. Na konci války je Athény roztavily na mince.Foto: The Cleveland Museum of Art (fotografie, mince), CC0

Válka spolykala obrovské peníze a daně nestačily. Kolem roku 407 př. n. l. proto Athény roztavily zlaté sochy bohyně Niké a razily z nich zlaté mince. Krátce nato sáhly k bronzu. Jak přesně ty nouzové mince vypadaly, se historici dodnes přou. Část numismatiků je spojuje s tetradrachmami, které měly pod tenkou stříbrnou slupkou levný bronz. Jisté je, že jejich hodnota stála na příkazu státu, ne na kovu.

Nové mince si vzal na mušku i komediograf Aristofanés. Ve hře Žáby z roku 405 př. n. l. si sbor stěžuje, že město zachází se svými občany stejně jako se svými penězi. Staré poctivé stříbrné mince, uznávané u Řeků i u barbarů, nikdo nepoužívá. Platí se mizernými bronzáky, které se razily teprve včera a co nejhůř. A stejně prý město odstrkuje schopné lidi a dává přednost těm nejhorším.

V roce 404 př. n. l. se Athény Spartě vzdaly. Bronzové mince stát později prohlásil za neplatné a město se vrátilo ke stříbru. Aristofanés si z toho utahoval ještě v komedii Ženy na sněmu kolem roku 392 př. n. l. Celý cyklus od dobrých peněz přes válku a ředění zpátky k dobrým penězům se odehrál za necelé století.

Sedm fází říše

Maloney v Athénách vidí první zaznamenaný příklad vzorce, kterému říká sedm fází říše. Je to dlouhé kyvadlo, které se houpe od kvalitních peněz k množství měny a zase zpátky. Berte ho jako mapu, ne jako jízdní řád. Ukazuje, jak se věci obvykle dějí. Neříká, kdy se stanou.

Kyvadlo peněz

  1. Dobré penízeZemě začíná se zlatem a stříbrem, nebo s měnou, kterou kryjí.
  2. Veřejné výdajeS bohatstvím přibývá staveb, úřadů a slibů. Stát utrácí čím dál víc.
  3. Silná armádaRoste politický vliv a s ním i výdaje na vojsko.
  4. VálkaArmáda se nasadí a výdaje vyletí nahoru.
  5. Ředění měnyDaně nestačí. Stát přimíchá do mincí levný kov, nebo tiskne nové peníze.
  6. Ztráta důvěryLidé zjistí, že za stejné peníze dostanou čím dál méně.
  7. Návrat k hodnotěLidé utíkají z měny do zlata, stříbra a dalších skutečných věcí. Kyvadlo se vrací.
Sedm fází říše podle Mikea Maloneyho, volně přeloženo a zkráceno.

Maloney k tomu přidává ještě jednu myšlenku. Bohatství se v takových chvílích většinou neztrácí, jen mění majitele. Přesouvá se od těch, kdo drželi jen měnu, k těm, kdo měli včas něco, co nikdo nedotiskne.

Greshamův zákon: špatné peníze vytlačí dobré

Aristofanés si všiml jevu, který se později stal jedním ze základních zákonů ekonomie. Když obíhají dobré i špatné mince se stejnou nominální hodnotou, lidé platí těmi špatnými a ty dobré si schovávají. Dobré peníze z oběhu zmizí.

V Polsku se mu dodnes říká Koperníkův–Greshamův zákon. Mikuláš Koperník, ten, který posunul Slunce do středu vesmíru, ho popsal kolem roku 1526 v pojednání o ražbě mincí. Jméno ale dostal po anglickém finančníkovi Thomasi Greshamovi, který na stejný jev upozorňoval o generaci později.

Ještě ho v tomhle článku potkáme. Pokaždé, když se měna ředí, začnou lidé schovávat to, co má skutečnou hodnotu.

Rakousko-Uhersko: válka placená tiskárnou

Na začátku 20. století patřila rakousko-uherská koruna k solidním měnám. Opírala se o zlato a Rakousko-uherská banka držela velké zlaté rezervy. V létě 1914 obíhaly bankovky za zhruba 2,5 miliardy korun.

Pak přišla první světová válka. Hned v roce 1914 vláda pozastavila pravidla, která bance bránila půjčovat státu. Rakousko-uherská banka se tak proměnila v pokladnu, ze které mohl stát brát bez omezení. Válka se platila půjčkami od obyčejných lidí a z velké části přímo z tiskárny.

Rakousko-uherská bankovka na 100 korun z roku 1912 s oranžovým československým kolkem, za ní rub stejné bankovky s červeným přetiskem Deutschösterreich

2,5 mld.korun v oběhučervenec 1914

31,5 mld.korun v oběhuříjen 1918

Rakousko-uherská stokoruna z roku 1912 s československým kolkem z března 1919. Na rubu nese i červený přetisk nového Rakouska: Deutschösterreich. Jedna bankovka, dva nové státy. Během války přibylo bankovek v oběhu víc než dvanáctkrát.Foto: National Numismatic Collection, Smithsonian (Wikimedia Commons), public domain

Do konce války vystřelilo množství bankovek v oběhu na 31,5 miliardy korun. Zlatem byla na konci krytá méně než setina z nich. Ceny rostly a lidé přestávali koruně věřit. V řeči sedmi fází: válka, tiskárna, ztráta důvěry.

Po rozpadu říše měla nová republika problém. V jejích hranicích obíhaly stejné bankovky jako v Rakousku a Maďarsku, kde se dál tisklo. Ministr financí Alois Rašín proto nechal bankovky okolkovat. Od 3. do 9. března 1919 se v asi patnácti stech sběrnách lepily kolky a platit mohly jen okolkované bankovky. Polovinu hotovosti stát zadržel jako nucenou půjčku.

Byl to tvrdý zásah, ale měnu zachránil. Zatímco v Rakousku a Maďarsku se rozjela hyperinflace, československá koruna patřila mezi válkami k nejstabilnějším měnám ve střední Evropě. Rakousko své koruny v roce 1925 nahradilo šilinkem v poměru 10 000 ku jedné.

Stejná říše, stejná válka, stejné bankovky. A dva úplně jiné konce.

Spojené státy: od zlaté mince ke slibu

Spojené státy prošly stejnými fázemi, jen pomaleji a ve větším. Na začátku 20. století u nich platil zlatý standard. Zlatá dvacetidolarovka vážila 33,4 gramu a obsahovala 30 gramů ryzího zlata, necelou unci. Kdo měl dvacetidolarovou bankovku, mohl si ji vyměnit za takovou minci.

Zlatá americká dvacetidolarová mince z roku 1907: na líci postava Svobody s pochodní, na rubu letící orel
Zlatá dvacetidolarovka podle návrhu sochaře Augusta Saint-Gaudense z roku 1907. Na líci Svoboda s pochodní, na rubu letící orel. Razila se až do roku 1933.Foto: National Numismatic Collection, Smithsonian, foto Jaclyn Nash (Wikimedia Commons), public domain

V roce 1913 vznikl Federální rezervní systém. Zákon mu dovolil vydávat bankovky, pokud je aspoň ze 40 % kryje zlato. Za každých 40 dolarů ve zlatě tak mohlo obíhat 100 dolarů v bankovkách.

V roce 1934 přišel další krok. Vláda zvedla oficiální cenu zlata z 20,67 na 35 dolarů za unci.

41 %Tolik zlaté hodnoty ztratil dolar v roce 1934 jedním podpisem. Za unci zlata se místo 20,67 platilo 35 dolarů.

Za obou světových válek proudilo do Ameriky evropské zlato, kterým se platilo za zbraně, potraviny a suroviny. Po druhé světové válce tak Spojené státy podle Federálního rezervního systému držely zhruba tři čtvrtiny oficiálních zlatých rezerv světa.

V červenci 1944 se v Bretton Woods sešlo 730 delegátů ze 44 zemí, mezi nimi i z Československa. Dohodli se, že měny se navážou na dolar a dolar na zlato, 35 dolarů za unci. Zahraniční centrální banky si mohly dolary u americké vlády vyměnit za zlato. Svět získal stabilní kurzy a obchod vzkvétal.

Černobílá fotografie z roku 1944: muž v obleku mluví u řečnického pultu na pódiu, za ním řada vlajek
Americký ministr financí Henry Morgenthau zahajuje v červenci 1944 konferenci v Bretton Woods. Za ním vlajky zúčastněných zemí. Československo u jednání bylo a patří mezi zakládající členy Mezinárodního měnového fondu.Foto: National Archives and Records Administration (Wikimedia Commons), public domain

Háček byl v tom, že nikdo nehlídal, kolik dolarů Amerika vytvoří. Spojené státy posílaly do světa víc dolarů, než kolik se jich vracelo: na vojenské základny, na pomoc spojencům i na investice v zahraničí. Ve druhé polovině 60. let k tomu rostly schodky rozpočtu kvůli válce ve Vietnamu a velkým sociálním programům prezidenta Johnsona. Dolarů ve světě přibývalo, zlata v amerických trezorech ne. Kolem roku 1960 už měli cizinci v rukou víc dolarů, než kolik měly Spojené státy zlata, a v říjnu 1960 vyskočila cena zlata v Londýně na 40 dolarů za unci.

V únoru 1965 vyzval francouzský prezident Charles de Gaulle k návratu ke zlatému standardu a Francie začala své dolary měnit za zlato. Přidaly se další země. Americké zlaté rezervy se mezi lety 1957 a 1971 víc než zpolovičily.

20 000 → 9 000 tunTolik zlata měly Spojené státy v roce 1957 a v létě 1971. Zahraniční banky si dolary měnily za zlato a to z amerických trezorů ubývalo.

Greshamův zákon v amerických kapsách

Mezitím se Greshamův zákon připomněl i v kapsách Američanů. V roce 1965 přestaly Spojené státy razit stříbrné desetníky a čtvrťáky a nahradily je mincemi z mědi a niklu. Prezident Johnson při podpisu zákona lidi uklidňoval:

„Pokud má někdo v úmyslu schovávat naše stříbrné mince, řeknu mu tohle: (…) Držet je mimo oběh kvůli obsahu stříbra nepřinese žádný zisk.“Lyndon B. Johnson při podpisu mincovního zákona, 23. července 1965

O dva roky později přestalo ministerstvo financí prodávat stříbro za pevnou cenu 1,29 dolaru za unci. Stříbro zdražilo a stříbrné mince z oběhu rychle zmizely. Lidé je schovali, přesně podle Greshama.

A 15. srpna 1971 prezident Richard Nixon výměnu dolarů za zlato „dočasně“ pozastavil. Dočasnost trvá dodnes, jak jsme psali v předchozím blogu. Od té doby už žádnou velkou měnu světa nevyměníte za zlato za pevnou cenu. Stojí jen na důvěře v ty, kdo ji vydávají.

Kde jsme dnes

Maloney v této epizodě z roku 2013 tvrdí, že jsme v šesté fázi a na začátku sedmé a že svět bude mít do konce dekády nový měnový systém. Nestalo se to. Proto předpovědi nechme stranou a podívejme se jen na fakta.

  • Spojené státy mají dluh přes 40 bilionů dolarů. Jen na úrocích z něj v rozpočtovém roce 2026 zaplatily přes bilion dolarů, víc než na obranu.
  • Státy NATO se v roce 2025 zavázaly zvýšit výdaje na obranu a bezpečnost na 5 % HDP do roku 2035.
  • Centrální banky nakupují zlato. V roce 2025 to bylo podle Světové rady pro zlato 863 tun. Česká národní banka měla na konci října 2026 v rezervách 90 tun a do roku 2028 jich chce mít 100.

Nic z toho neznamená, že zítra přijde krach. Takové předpovědi se nevyplnily už mnohokrát. Znamená to jen, že tlak, o kterém dějiny mluví, nikam nezmizel. Výdaje, zbrojení a dluhy, tedy fáze dvě až čtyři, jsou dnes ve zprávách skoro každý den.

Dějiny neříkají kdy. Říkají jak.

Co si z toho vzít

  • Měny se ředí hlavně kvůli válkám a dluhům. Děje se to postupně a oficiálně se to přiznává až pozdě.
  • Nejvíc na tom tratí ti, kdo mají všechno v jedné měně. Lidé s částí majetku v něčem, co nikdo nedotiskne, procházeli těmi obdobími klidněji.
  • Zlato a stříbro tuhle roli plní tisíce let. Nejsou ale sázkou na krach. Jsou uchovatelem hodnoty na dlouhé roky, i s kolísáním, které k nim patří.
  • Kdo kupuje postupně a s dlouhým horizontem, nemusí řešit, ve které fázi kyvadla právě jsme.

Vaše práce má hodnotu. Ať ji mají i Vaše peníze.

Obálka průvodce Fyzické zlato a stříbro s klidnou hlavou

Dějiny ukazují proč. Průvodce ukáže jak.

Sedm rozhodnutí před nákupem zlata a stříbra jsme sepsali do průvodce Fyzické zlato a stříbro s klidnou hlavou. Má 18 stran a provede vás vším od prvního rozhodnutí po uložení kovu doma.

Další blog: Odkud se berou peníze?Většinu korun a eur vytvoří banky, když půjčují. Jak to funguje v Česku, v eurozóně a v Americe. Číst blog →

Zdroje a inspirace

  • Mike Maloney: Hidden Secrets of Money, epizoda 2: Seven Stages of Empire (2013). Blog je volně inspirovaný touto epizodou.
  • Hérodotos, Dějiny VII.144 (flotila z laurijského stříbra); Thúkydidés, Dějiny peloponéské války VII.19 a VII.27 (Dekeleia); Aristofanés, Žáby (405 př. n. l.) a Ženy na sněmu (kolem 392 př. n. l.).
  • Encyclopaedia Britannica: mincovnictví Athén za peloponéské války; k podobě nouzových bronzových mincí odborná debata (Journal of the Numismatic Association of Australia, Dialnet).
  • Mikuláš Koperník: Monetae cudendae ratio, kolem 1526 (archiv Koperníkových spisů v Toruni).
  • Rakousko-uherská banka za války: habsburger.net (bankovky v oběhu a zlaté krytí 1914–1918).
  • Česká národní banka: kolkování bankovek v březnu 1919.
  • Federal Reserve History: vznik brettonwoodského systému a konec směnitelnosti dolaru za zlato; Federal Reserve Bulletin: zlaté rezervy USA; Federal Reserve Bank of Cleveland: zahraniční dolarové závazky a zlato kolem roku 1960.
  • Ministerstvo financí ČR: Československo jako zakládající člen Mezinárodního měnového fondu.
  • The American Presidency Project: projev L. B. Johnsona při podpisu mincovního zákona (1965).
  • US Treasury, Fiscal Data: dluh USA k 6. listopadu 2026; Congressional Budget Office a Committee for a Responsible Federal Budget: úroky z dluhu a výdaje na obranu v rozpočtovém roce 2026.
  • NATO: deklarace summitu v Haagu (2025); World Gold Council: Gold Demand Trends 2025; Česká národní banka: Zlato ČNB.
  • Fotografie: The Cleveland Museum of Art (CC0); National Numismatic Collection, Smithsonian a National Archives and Records Administration (public domain, přes Wikimedia Commons). Úprava do grafiky webu: Radek Bárta a tým.

Článek je vzdělávací a vychází z historických údajů. Nejde o investiční doporučení ani o nabídku. Cena zlata a stříbra může kolísat o desítky procent a minulý vývoj nezaručuje budoucí výsledky.