+420 739 758 734 WhatsApp radek.barta@goldengate.cz
Radek BártaTým poradců Golden Gate

Blog · Dějiny peněz

Odkud se berou peníze? Většinu jich vytvoří banky, když půjčují

Kdo vlastně vyrábí peníze? Většina lidí by řekla, že je tiskne centrální banka. Bankovky a mince jsou ale jen menší část peněz. Většinu korun i eur vytvoří obyčejné banky ve chvíli, kdy někomu půjčí. Stačí k tomu jeden zápis v počítači.

V prvním blogu jsme si vysvětlili rozdíl mezi měnou a penězi, ve druhém proč říše své měny ředí. Dnes se podíváme do strojovny: odkud se koruny a eura berou. Blog vychází ze čtvrté epizody série Mikea Maloneyho Skrytá tajemství peněz, která se jmenuje Stroj na dlužní úpisy. Maloney všechno ukazuje na americkém dolaru. My začneme doma, v Česku a v eurozóně, do Ameriky se podíváme až potom a nakonec ukážeme, kde Maloney přehání.

Peníze nerostou na stromech. Rostou rychleji.

Tímhle rčením začíná Maloney svůj výklad. Dnešní bankovní systém podle něj vytváří peníze rychleji, než rostou stromy. Většina lidí si přitom banku představuje jako sklad: vy do ní peníze uložíte a banka je půjčí někomu dalšímu. Tak to ale nefunguje. Česká národní banka to popisuje jednoduše: peníze vznikají typicky ve chvíli, kdy komerční banka poskytne úvěr. Částku připíše na účet klienta a peněz v ekonomice v tu chvíli přibude.

Vezměme hypotéku na čtyři miliony korun. Banka kvůli ní nesáhne na úspory jiných klientů. Zapíše dvě věci: že jí dlužíte čtyři miliony a že na účtu jsou čtyři miliony, kterými se zaplatí prodávajícímu. Úvěr i vklad vzniknou naráz.

Co se stane v bance, když vám půjčí

Banka máÚvěr vám4 000 000 KčVy budete bance splácet.
Banka dlužíVklad na účtu4 000 000 KčNové peníze, kterými zaplatíte byt.
Oba řádky vzniknou jedním zápisem. Když hypotéku splatíte, zase oba zmizí a peníze zaniknou.

Funguje to i obráceně. Když úvěr splácíte, peníze zanikají. Maloney to přirovnává k hmotě a antihmotě: dluh a peníze se při splátce navzájem zruší. Aby peněz v ekonomice neubývalo, musí nové úvěry vznikat aspoň tak rychle, jako se staré splácejí.

97 %Tolik peněz v britské ekonomice tvoří vklady v bankách, ne bankovky a mince. Uvedla to Bank of England v roce 2014 v článku o tom, jak vznikají peníze. Většinu těch vkladů podle ní vytvořily samy banky, když půjčovaly.

Co banky brzdí

Kdyby banky mohly zapsat libovolné číslo, byly by nekonečně bohaté. Brzdy ale mají. Musí mít dost vlastního kapitálu, musí hlídat, jestli jim dlužník peníze vrátí, a úvěry zdražuje nebo zlevňuje ČNB svými úrokovými sazbami. A hlavně musí být někdo, kdo si chce půjčit.

Maloney ve videu staví na povinných minimálních rezervách: banka si prý nechá desetinu vkladu, zbytek půjčí dál, a tak ze sta dolarů vznikne až tisíc. To je učebnicové zjednodušení. ČNB sama píše, že povinné rezervy nejsou nástrojem její měnové politiky. V Česku činí od ledna 2025 čtyři procenta, v eurozóně jedno procento a ve Spojených státech od března 2020 nulu. A americké banky přesto nepůjčují donekonečna.

Stát si půjčuje: dluhopis jako slib

Druhým hráčem je stát. Když utratí víc, než vybere na daních, rozdíl si půjčí. Vydá státní dluhopisy, tedy slib: půjčte mi dnes a já vám to za pár let vrátím i s úrokem.

Jestli přitom vzniknou nové peníze, záleží na tom, kdo dluhopis koupí. Když ho koupí banka a stát peníze utratí, na účtech lidí a firem peněz přibude. Když ho koupí domácnost nebo pojišťovna, jen se přesunou peníze, které už existují. Na konci roku 2025 držely české banky přes 43 % státních dluhopisů, zahraniční investoři zhruba čtvrtinu, penzijní fondy 11 % a domácnosti jen 3 %.

3,678 bilionu KčTolik dlužil český stát na konci roku 2025. Za jediný rok dluh vzrostl o 312 miliard korun, hlavně kvůli schodku rozpočtu 290,7 miliardy. Na jednoho obyvatele to dělá zhruba 337 tisíc korun.

Dluhopisy se splácejí z budoucích daní, nebo novými dluhopisy. Maloney proto říká, že si stát bere z budoucnosti, aby mohl utrácet dnes. Připomíná k tomu myšlenku Thomase Jeffersona (ve videu ji připisuje Georgi Washingtonovi), který v roce 1789 napsal Jamesi Madisonovi, že žádná generace by neměla uzavírat dluhy větší, než dokáže za svého života splatit.

Centrální banka: koruny jedním zápisem

Třetím hráčem je centrální banka. Jako jediná vytváří peníze, kterými si platí banky mezi sebou, takzvané rezervy. Nepotřebuje k tomu tiskárnu, stačí jí zápis na účtu. Česko to zažilo ve velkém.

Od listopadu 2013 do dubna 2017 držela ČNB korunu záměrně slabou. Hrozila deflace a ČNB chtěla vrátit inflaci ke svému cíli 2 %. Slíbila proto, že euro nezlevní pod 27 korun, a kdykoli koruna posilovala, skoupila na trhu eura, kolik bylo potřeba. Ty koruny si nikde nepůjčovala, vytvořila je. Celkem tak nakoupila 75,9 miliardy eur za přibližně dva biliony korun. Jen v březnu 2017, těsně před koncem, to bylo kolem 520 miliard korun.

2 biliony KčTolik korun vytvořila ČNB v letech 2013 až 2017 na nákup eur. Devizové rezervy jí tím vzrostly zhruba třiapůlkrát, na 124,6 miliardy eur.

Férově je potřeba dodat, jak to vidí sama ČNB. Většina těch korun skončila jako rezervy bank uložené zpátky v ČNB, a tak je za peníze v oběhu nepovažuje. Ceny měla mírně zvednout hlavně slabší koruna, protože zdražila dovoz. Na principu to ale nic nemění: centrální banka umí vytvořit koruny, kdykoli se tak rozhodne.

Evropská centrální banka šla jinou cestou. Od roku 2015 skupovala hlavně státní dluhopisy zemí eurozóny. Do konce listopadu 2021 nakoupily centrální banky eurozóny dluhopisy za 4,66 bilionu eur, z toho zhruba 3,7 bilionu tvořily dluhopisy států a dalších veřejných institucí. V koronavirovém roce 2020 rostlo množství eur v ekonomice tempem přes 10 % ročně.

Proč s penězi rostou ceny

Ceny podle Maloneyho nasávají nové peníze jako houba vodu: když peněz přibývá rychleji než zboží a služeb, ceny dřív nebo později porostou. Ekonomové se přou, jak těsná ta vazba je. ČNB například upozorňuje, že stabilní vztah mezi množstvím peněz a cenami v datech nevidí. Inflaci v letech 2022 a 2023 roztočily hlavně drahé energie, válka na Ukrajině a výpadky dodávek po covidu, k tomu silná domácí poptávka. Předtím ale v době covidu peněz v ekonomice hodně přibylo.

15,1 %Průměrná inflace v Česku v roce 2022. Druhá nejvyšší od vzniku samostatné republiky, víc bylo jen v roce 1993. Průměrná mzda přitom vzrostla o 6,5 %, reálně tedy klesla o 7,5 %.

Na tichou sílu inflace upozorňoval už ekonom John Maynard Keynes. Po první světové válce, kdy evropské měny ztrácely hodnotu, napsal:

„Neustálou inflací mohou vlády tajně a nepozorovaně zabavit podstatnou část bohatství svých občanů.“John Maynard Keynes, Ekonomické důsledky míru, 1919

Tuhle tichou daň platí každý, komu úrok na účtu nestačí na inflaci. Nikdo mu ji nepošle v dopise, jen si za stejné peníze koupí o něco méně.

A jak to chodí v Americe

Maloney celý stroj ukazuje na dolaru, protože dolar je hlavní měnou světa. Princip je podobný jako v eurozóně. Podle Maloneyho to chodí takhle: ministerstvo financí vydá dluhopisy, na aukci je koupí velké banky a část z nich od bank pak koupí centrální banka Fed. Zaplatí za ně rezervami, které sama vytvoří, a banky za nové peníze nakoupí další dluhopisy. Ve velkém to Fed dělal po finanční krizi v roce 2008 a znovu za covidu.

9 bilionů dolarůSkoro tolik měl americký Fed v rozvaze na vrcholu v dubnu 2022. Před krizí v roce 2008 to byl necelý bilion.

Federální rezervní systém vznikl v prosinci 1913. V únoru téhož roku prošel dodatek americké ústavy, který umožnil federální daň z příjmu. Maloney v tom vidí víc než náhodu. Daň z příjmu ale Amerika vybírala už za občanské války v 60. letech 19. století.

Maloney připomíná i americké začátky. Válku za nezávislost platili Američané z velké části kontinentálními dolary, tištěnými ve velkém. Jejich hodnota se rozplynula tak dokonale, že se v angličtině dodnes říká „nestojí to ani za kontinentál“. Otcové zakladatelé si z toho vzali poučení a do ústavy napsali, že jednotlivé státy smějí jako zákonné platidlo uznávat jen zlaté a stříbrné mince.

Kde Maloney přehání

Video je silné, ale místy přestřeluje. Abychom byli féroví:

  • Tajní vlastníci Fedu. Kdo Fed vlastní, Maloney jen odhaduje. Akcie regionálních bank Fedu musí ze zákona upsat každá členská banka. Nesmějí je prodat ani zastavit a nedávají jim kontrolu jako běžným akcionářům. Velké banky dostávají od roku 2016 dividendu nižší ze dvou čísel, šesti procent nebo výnosu desetiletých amerických dluhopisů. Čistý zisk Fed odvádí státní pokladně.
  • Rezervy jako hlavní páka. Ve Spojených státech jsou od roku 2020 nulové, a banky přesto nepůjčují donekonečna. Brzdí je kapitál, regulace a poptávka po úvěrech.
  • Předpovězený kolaps. Epizoda vyšla v roce 2013 a mluví o nevyhnutelném zhroucení systému. To zatím nepřišlo. Stroj běží dál, jen dluhy a ceny postupně rostou.
  • Otroctví a podvod. Epizoda se původně jmenovala Největší podvod v dějinách lidstva. Silná slova. Střízlivější je říct, že systém zvýhodňuje ty, kdo jsou k novým penězům nejblíž: stát, banky a velké dlužníky. I tak stojí za to mu rozumět.

Měny vznikají zápisem. Zlato se musí vytěžit.

Co si z toho vzít

  • Koruny i eura vznikají hlavně úvěrem. Kdykoli si někdo půjčí od banky, peněz přibude a dluhů s nimi.
  • Peníze na účtu jsou vaše pohledávka za bankou. V Česku jsou vklady pojištěné do 100 000 eur na klienta u jedné banky, takže kvůli běžnému účtu se nemusíte bát. Je ale dobré vědět, co přesně držíte.
  • Měny ztrácejí kupní sílu postupně. Úspory na účtu ji udrží jen tehdy, když je úrok vyšší než inflace.
  • Fyzické zlato a stříbro nejsou ničí dluh. Nikdo je nevytvoří zápisem v počítači, musí se vytěžit. Proto je lidé po staletí drží jako uchovatele hodnoty na dlouhé roky, i s kolísáním, které k nim patří.

Vaše práce má hodnotu. Ať ji mají i Vaše peníze.

Obálka průvodce Fyzické zlato a stříbro s klidnou hlavou

Dějiny ukazují proč. Průvodce ukáže jak.

Sedm rozhodnutí před nákupem zlata a stříbra jsme sepsali do průvodce Fyzické zlato a stříbro s klidnou hlavou. Má 18 stran a provede vás vším od prvního rozhodnutí po uložení kovu doma.

Přečtěte si také: Proč říše ředí své měny?Sedm fází od Athén po dolar a jak korunu v roce 1919 zachránil Rašín. Číst blog →

Zdroje a inspirace

Článek je vzdělávací a vychází z veřejných údajů centrálních bank a statistik. Nejde o investiční doporučení ani o nabídku. Cena zlata a stříbra může kolísat o desítky procent a minulý vývoj nezaručuje budoucí výsledky.